close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Leden 2015

Slohovka do školy :D

21. ledna 2015 v 15:41
Budu psát o mém nejmilovanějším místě, tj. v Divákách na krásných rozsáhlých travinách. Jistě každý z nás má nějaké to místo, které se mu líbí, kde se cítí jako volný ptáček, kde je ticho jako pod hladinou hluboké vody, kde se cítí sám sebou a kam se rád vrací. Ach, jak já to tam miluji. V Divákách jsem vyrůstala, takže tu znám každičké místečko, každičké stromky ohýbající se v silném větru, nebo každičkou kytičku třpytící se na teploučkém a zářivém paprsku slunce. Miluji ty krásné a dlouhé traviny, kde si jen ptáčkové prozpěvují, kde jsou všechny mráčky jako krásný huňatý beránek, keříky připomínající malé trpaslíky a ty květiny.. květiny všelijakých barev.
V léte je to jako krásná duha. Chodím sem s mým psíkem a musím říct že je to opravdu nádhera vidět ho na tomto místě tak šťastného stejně jako já. V zelené trávě krásně vyčnívá, chodí od stromku ke stromku, je to krása. A to ticho. Krásné ticho kde se uklidníte,vypovídáte a jen slyšíte krásný zpěv ptáčků a vlající větřík splývající s jasně zelenou travičkou. Jak to že je toto místo tak okouzlující? Proč je to taková nádhera? Naše matka příroda je tak magická. Ach, nemohu si pomoci. Toto místo je krásné jak v léte, kdy sluníčko ozařuje vysoký kopec krásně zelené travičky s barevnýma kytičkama, tak i v zimě.. je to jako jedna velká krásná huňatá peřinka. Krásný sníh zaplňuje každičké místečko a každičkou větvičku. I přes tu zimu, sem musím vždy zajít. Nezmínila sem ale jaro… co si budeme nalhávat, opravdu si nemohu pomoci, je to taková krása když vidíte jak se ptáčci vrací zpátky k nám a jak začínají kvést všechny kytičky a pupeny, ale hlavně ta travička. A podzim? No to mi povídejte… Dlouhatánský kopec pod tmavě zelenou peřinou, plný barevného listí od opadajících stromků.
Na tomto místě se cítím sama sebou, jako volný ptáček. Vím že sem vždy mohu jít. Na místo kde mohu být sama od okolního světa. Na chvíli mohu utéct z reality,uvolnit se, uklidnit se a pročistit si mysl. Na toto místo, se vždy, ale opravdu vždy ráda vracím a vracet i budu.

Film

7. ledna 2015 v 21:12 Názory
Zdravím :) Dnes Vám chci napsat o mém nejoblíbenějším filmu a říct na něj názor :)
Takže film se jmenuje MARLEY A JÁ

Je to film o novomanželích, kteří se usadí v malém domečku a začnou si plánovat budoucnost. Oba dva píšou články takže práci mají výbornou. Manžel John koupil manželce pejska :) Kterého si sama vybrala. Bylo to ''zlevněné'' štěně. Pojmenovali ho Marley. Štěne- zlobivé,neposedné,divoké,roztržité,hloupé. Průšvih za průšvihem :) nebudu to nějak popisovat do detailu :)... Musím ale říct, že oba dva ho neskutečně milovali :) Jak tak šel čas narodilo se jim první dítě Patric. Marley si ho hned oblibil. Patric též jelikož s ním v podstatě vyrůstal. Přestěhovali se do většího domku protože se dozvěděli že čekají další dítě. Byl to kluk. S Marleym se měli rádi ale nic extra :). Potom se zase přestěhovali a narodila se jim holčička. John s ním pravidelně chodil na vycházky. Hráli si s dětma. Marley chodil dětem naproti k autobusu když přijížděli ze školy. Byl s něma v těch nejhorší chvílích. Miloval je a oni jeho. Prostě spokojená rodinka. Ale bohužel čas je zabiják.. O nějkou tu dobu později Marley těžce onemocněl...Našlo se mu něco v břichu.. veterinářka mu pomohla..ale moc dlouho to nevydrželo. Nemoc se vrátila. A v tu chvíli už maželé a jejich syn Patric věděli že je konec. Druhý syn s dcerou to ještě nechápali. Marley ležel na zemi a jakoby se ze všema loučil... Bylo to opravdu dojemné. Vzali Marleho do auta a jeho panička která si ho i sama vybrala, starala se o něj celý život.. se s ním zčala loučit. Ihned se rozplakala. Naposledy ho pohladila a řekla ''Ahoj ty zlobivé štěně'' jak mu vždycky říkávala když byl malinký.. Na veterině se John na Marleyho díval. Hladil ho. Potom přišla veterinářka řekla mu že operaci přežije opravdu minimum psů, že nejlepší by bylo kdyby..Kdyby se uspal... John věděl že je to tak správně. Naposledy si s Marleym popovídal,hladil ho, vzpomínal.. a potom se loučili. Veterinářka mu pomoli vpíchla injekci. Marley zavíral oči..odešel.. Další den mu děti napsali na papír rozloučení. Jakmile přišlo na Patrica.. Rozbrečel se a řekl ''On to ví..'' a koukal do hrobečku. Jeho panička mu tam dala její náhrdelní co dostala od Johna jako dárek. Marley ho tenrkát snědl :D ale zase ho dostali nazpět :D řekla dětem ''tohle mi dal váš otec když vznikla naše rodina..ale teď tu chybí'' .. Nebo něco takového :) ..

Takže vím že většina to zná..ale někteří třeba ne. Je to velice dojemný film. Já osobně u něj vždy brečím. Opravdu. Pak se podívám na svého psa a říkám si.. I přes to všechno,přes ty všechny moje chyby je tu semnou..má mě rád.
A je to pravda :) Jestli máte nějaké zvíře tak Vám radím. Buďte s ním co nejvíc. Starejte se o něj jak nelíp umíte. Dávejte mu svou lásku. Protože zejména pes, Vám dá vše. Svou důvěru,lásku,srdce....

Můj názor na metal-metalisty

5. ledna 2015 v 19:22 Názory
Dobře jelikož začínám psát na tento blog, rozhodla jsem se že napíšu svůj vlastní názor na metal a na metalisty. Myslím si že někteří semnou budou aspoň v něčem souhlasit.
Předem upozorňuji že nechci všechny házet do jednoho pytle, nebo nějak někoho jakýmkoliv způsobem urážet. Je to čistě můj názor.


OK. Tak už tedy začnu :D Jelikož jsem jedna z nich-metalistka, tak Vám povím jak se často cítím..Jistě všichni víme,že v dnešní době skoro všechny holky v mým věku poslouchají 1D,JB atpd.. Je to asi trend nebo nevím. Nevím jestli se jim opravdu jejich hudba líbí, nebo jsou okouzlený vzhledem jestli chápete jak to myslím.. Ale opravdu nenávidím, když jdu po ulici, vidí co nosím a slyší co poslouchám.. Hned nás lidi začnou odsuzovat jak je metal špatný,že jsme satanisti, že to není hudba, že to jsme obyčejní burani co milují násilí, že jsme nic. A tohle jste prosím vás vzali kde? Hudba jako hudba.. je to to samý jako kdyby jsme my metalisti říkali že jste vy burani atpd. Jak by se vám to líbilo? Každému se líbí jiná hudba... Ale opravdu nechápu jak všechny všichni házej na jednu hromadu. Metalisti jsou hodní, veselí, radi pomůžou, jsou otevření, pravdiví, slušní a mohla bych jmenovat dál. Ale zase všichni nejsou takoví..Mohu říct že většina ano. Jsme taková rodinka :) A ne neříkáme si třeba jak fanynky JB Beliebers, 1D Directoners atpd. Tohle též opět nechápu. Metal je hudba hodně o pocitech, o životě, o tom jak to vidí oni.. opravdu hodně procítěná hudba. Miluju to. Když jste na koncertu, cítíte tu atmosféru,hudbu a teď jedna velká metalová rodina..Metal mi i v životě dost pomohl.. Líp se soustředím na věci, zamýšlím se lépe nad životem.. Dokážu se obhájit a říct svůj názor. Je to takový můj únik z reality. Dřív jsem poslouchala takvou tu pop.. pak jsem poznala toto.. Musím říct že v životě bych nevyměnila toto co prožívám a cítím s touto hudbou.. Mohla bych psát dál,ale myslím že to podstatné tu je.. Strašně se omlouvám jestli se to někoho dotklo a vím že to asi většinu zajímat nebude.. ale založila jsem si blog proto abych psala své pocity a názory. Berte to jak chcete :)

Něco o mně

5. ledna 2015 v 19:02 | A. | 
Ahoj :) Chtěla bych Vám napsat něco o sobě.. Jmenuji se Aneta..Jsem zde nová a rozhodla jsem se si založit blog z několika důvodů. Ten první je, že mě určité blogy-články velice zaujali, druhý- řekla jsem si že si udělám takový deník nebo jak to popsat, budu si sem psát jak se cítím,různé názory atpd.. Poslední je, že jsem si řekla že prostě proč ne :) Proč to nezkusit, třeba se to někomu bude líbit.. K tomuto blogu mě dostala jedna moje úžasná kamarádka :) Moc ji děkuju.. Take doufám že to nebude zase nějaká extra katastrofa. Miluju rock a metal. Moje nejoblíbenější zpěvačka a můj vzor je Amy Lee. Ráda sportuju,bavím se s kamarády.. Nesnáším matiku :D..Strašně ráda si čtu různé články na internetu. Poslední dobou je to taková moje úchylka :D.. Nevím co víc sem psát. Je toho sice málo, ale pozdeji sem kdyžtak něco dopíšu.